Rozhledna Radejčín, Ústecký kraj
Červenec 1, 2024
Seth a Loki
Všechno začalo obyčejným bádáním nad možnými výlety. Po dlouhém zvažování padla volba na rozhlednu Radejčín, ale to by nebyla panička, kdyby nechtěla prolézt, co jen jde. Zkoumala tedy i okolí rozhledny a kupodivu zjistila, že se kolem ní nachází i mnoho vyhlídek. Co to znamená? No přece to, že nás zase někam vytáhne. Stačilo si jen naházet dostatek dobrůtek do batohu, jelikož na občerstvení cestou moc nenarazíte, a vyrazit.
Kdo že vlastně jsme?
Jsem Seth a můj kočičí kámoš je Loki. Společně si užíváme výlety a jsme pro každé dobrodružství. Mě je už 12 let, ale zato Loki je ještě mlaďoch.
Pohodlné oblečení do každého počasí
Volba outfitu paničky byla jasná - především pohodlné obutí do přírody. Zapomeňte na krásné zpevněné cesty, připravte se na lesní cesty, na kterých pokud vyrazíte po dešti, nebudete mít nouzi o bahno až za ušima.
Podle navigace je možné zaparkovat necelý 1 km pod rozhlednou, ale to bychom nebyli ti praví cestovatelé, pokud bychom si to takhle usnadnili. Zvolili jsme tedy možnost prostorného neplaceného parkoviště v obci Dubičky.
Od parkoviště nás dělilo jen pár metrů od první vyhlídky Dubičky. Jestli jste velcí mlsouni, můžete se zastavit hned vedle v restauraci U svaté Barbory. Je to také jediná možnost, kde se občerstvit před cestou.
Vyhlídky
Z první vyhlídky jsme se kolem dětského hřiště napojili na žlutou turistickou trasu, která nás dovedla po asfaltové cestě až na rozcestí. Na něm jsme se dali doleva na nezpevněnou lesní cestu. A to byl čas pro Lokiho, ucítil totiž vůni přírody a vyskočil z tašky přímo vedle mě a společně jsme si to ťapali 500 m k druhému výhledu. Hurá, našli jsme to. Doerellova vyhlídka i s lavičkou, kde jsme se usídlili. Panička totiž aktivně vytáhla mobil a výměnou za naše oblíbená Akinu masíčka jsme jí párkrát zapózovali. Cesta už nikam nevedla, vrátili jsme se tedy zpět na rozcestí a podle ukazatelů pokračovali rovně. Došli jsme na konec cesty a vydali se doleva, kde zpevněná cesta končí, a čekal nás už jen lesní terén. Cestou jsme minuli vyhlídku Jaroslava Srby, která byla dosti zarostlá, a tak nenabízela přílišný výhled. Loki nás táhl lesem dál a dělal, jako by věděl, kudy máme jít.
Ostatně šli jsme stále jen rovně, až jsme vyšli z lesa na louku, kde se v dáli tyčil náš hlavní cíl. Přímo rovně za nosem přes pěšinku jsme přišli pod rozhlednu Radejčín. A víte, co bylo nejhorší? Panina mě nechala dole čekat a vzala si s sebou nahoru jen Lokiho, který mě předběhl a vystoupal až k vrcholu. Prý by na mě ty schody byly příliš nepohodlné. Výhled prý hezký, stojí za překonání těch schodů, ze kterých skrz ně vidíte až na zem. Přestože je rozhledna snadno dostupná, jsme k našemu překvapení za celou dobu potkali jen jednoho pána. Odhadujeme tedy, že se jedná o méně frekventované místo, které nabízí klid v přírodě, ačkoli je kousek od dálnice.
Ještě pokračujeme
Cesta od našeho hlavního cíle byla snadná, šli jsme totiž zpět stejnou cestou. Dokonce jsme prošli přes parkoviště, kde čekalo naše auto. To nás s Lokim zmátlo, mysleli jsme, že jedeme domů, ale ono houby. Panička nás vedla dál na úzkou cestičkou k lesu. Tam jsme sešli k potůčku a pokračovali dál a dál. Šli jsme stále rovně, nezastavovali, až jsme narazili na rozcestník. Tam jsme se vydali doprava, z kopce a pak prudce nahoru. No pěkný, snad ta vyhlídka alespoň bude stát za to.
Pořádný terén k ...
Překonali jsme příkop a už jen kousek, prokličkovat po cestičce mezi stromy a bylo. Krásná vyhlídka s velkým křížem před námi. Tady jsme se ale moc nezdrželi, bylo tam už více lidí a celkem málo místa, vyfotili jsme se a razili jsme zpět. Tentokrát už opravdu zpátky k autu. Dalo by se ale pokračovat i dál na další vyhlídky a vyznačené vodopády. My jsme toho ale měli dost, zbývalo se jen dostat k autu, nasednout a zdřímnout si, zatímco nás panička odveze domů.
Zajímavost: Celková výška kovové věže je 30 metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 20 metrů a cestou k ní je nutno překonat 97 schodů po vnitřním točitém schodišti.
Souhrn výletu💡
- Celkem jsme nachodili 6,5 km.
- Vstup zdarma.
- Většina trasy vede po lesních nezpevněných cestách.
- Není vhodná pro kočárky, kola.
- Outdoorové oblečení výhodou.
- Svačinu a mlsky s sebou.