To jsem se takhle jednoho krásného podzimního slunečného dopoledne probudila zrovna ve chvíli, kdy se začalo něco dít. Panička připravovala svačiny, balila batohy s ňaminkami a zanedlouho jsme vyrazili na výlet. Tentokrát nás bylo o jednoho víc. Do naší rodinné smečky totiž přibyla malá psí australanka GiGi. Teda musím říct, že mi občas nedá pokoj, ale já si ji srovnám. 😊 Doufám, že mě bude hezky poslouchat i na jejím prvním výletě.

Vezeme se hejblátkem na šňůře

Všichni jsme nasedli do auta a vyrazili směr Janské lázně. Parkovali jsme na hlavním parkovišti. Vzali jsme všechno potřebné, batohy, vodítka, náhubek a vyrazili po schodech k nějaké budově. Vystáli jsme si frontu a koupili v automatu nějaké lístky, nahoru se prý povezeme kabinovou lanovkou. Než jsme se rozkoukali, šli jsme na nástupiště kabinky. Trochu jsem se bála a moc se mi tam nechtělo. Obsluha lanovky byla ale hodná a kabinku nám přibrzdila, abychom mohli všichni bezpečně nastoupit. Obě nejmenší děti z mojí smečky se taky trochu bály. Nahoře ale na děti čekalo překvapení. Mohly si zablbnout v dětském parku Kabinka.

Dodržujeme pravidelné pauzy

My jsme si narozdíl od dětí dali "voraz", protože to naše psí mimino musí pravidelně papat, a po napapání musí přijít ještě odpočinek. Po obídku, odpočinku a dostatečném sportovním vyžití dětí jsme vyrazili po žluté turistické značce k rozcestí U Zrcadlových bud. Kdo by chtěl, mohl si ještě zaskočit okouknout z blízka rozhlednu Černá hora.

Rozhledna Černá hora

Cesta je velmi kamenitá, určitě ji nezvládnou ani kočárky ani menší děti – doporučujeme zvolit červenou trasu po Zvonkové cestě. Případně je možné zapůjčit si nahoře koloběžky a sjet dolů po cyklotrase.

Mlsáme borůvky

Psí mimino GiGi se často po cestě neslo a ještě jsme dělali spoustu přestávek. Po cestě jsme se občerstvovali slaďoučkými borůvkami. Mňam. U rozcestí jsme přešli na modrou turistickou cestu a šli širokou pohodovou cestou s krásným výhledem do údolí. Cestou jsme zastavili u malých pramenů, aby se GiGi krátce proběhla. Museli jsme ale dávat pozor. Občas kolem nás projeli cyklisté a také nás část cesty vedla po silnici.

Lobkovicova cesta nás dovedla až k rozcestí Nad Hoffmanovu boudu, kde jsme změnili turistickou značku na žlutou. Tam nás čekala příjemná široká lesní cesta až k Hoffmanově boudě.

Jdeme pro změnu po zelené

Kdo by chtěl, může vyrazit na Stezku korunami stromů. My jsme však pokračovali po zelené trase rovnou zpět k hlavnímu parkovišti Janské lázně. Už tak jsme byli všichni uťapkaní. Po cestě jsme se ještě s GiGi občerstvily v Janském potoce s krátkou přestávkou a hurá domů.

Souhrn výletu 💡

• Z Černé hory jsme naťapkali 5,2 km.
• S několika delšími přestávkami nám to zabralo 5 hodin.
• Cena parkovného 100 Kč/den.
• Cestu nahoru lanovkou mají pejsci zdarma, nutností je náhubek.
• Návštěva dětského parku Kabinka 250 Kč/osoba.
• Po cestě občerstvení pouze na Černé hoře a pak až v Hoffmanově boudě.
• Doporučujeme mít s sebou dostatek pití a svačinku.
• Tato trasa není vhodná pro malé děti ani kočárky – doporučujeme případně zvolit Zvonkovou cestu (viz. výlet Těsný důl), nebo na kole či koloběžce cyklistickou trasu.